2. světová válka a socialismus: vztah mezi náboženstvím a státem

Benjamina Karić, Eli Tauber (Haggadah Sarajevo, assossiation for preserving and promoting Jewish culture and tradition)

Délka: 30 minut

Pedagogické zaměření – cíl

  • Studenti analyzují různé fotografie z období státoprávního vývoje Bosny a Hercegoviny a na základě těchto fotografií interpretují postavení židovské obce.
  • Antisemitská propaganda v období 2. světové války nabízí prostor pro srovnání společenského života Židů v období socialismu a v období 2. světové války. 
  • Studenti se dozvědí o postavení Židů po 2. světové válce – překonávají tak předsudky týkající se svobody náboženského vyznání – na základě fotografií oslav svátků. 
  • Poté, co žáci získají tyto informací, budou schopni porovnat postavení Židů během 2. světové války a po jejím skončení.


Jak kdysi uvedl jeden spisovatel, Židé jsou pravděpodobně národem, který již zažil vše a který si zároveň vše zapamatoval. V období historického revizionismu je každá stránka věnovaná historii Bosny a Hercegoviny dokladem toho, že uchovávání vzpomínek na minulost slouží také k zachování povědomí o historickém charakteru dané země. Příběh Židů z Bosny a Hercegoviny je příběhem jedné evropské země a příběhem jednoho národa, který je součástí jejích dějin. Modelová lekce se věnuje postavení Židů v kontextu státoprávního vývoje Bosny a Hercegoviny. 

První část zkoumá období 2. světové války, tj. období let 1941 až 1945, a věnuje se v prvé řadě situaci, v níž se Židé ocitli po vypuknutí války. Soustředit se bude na dobovou antisemitskou propagandu. Léta, kdy byla Jugoslávie okupována nacisty, představovala pro židovskou obec období utrpení a strachu. Před tím, než se Hitler v Německu chopil moci, nebyl antisemitismus v Jugoslávii nikterak významný. Nicméně když byly v nacistickém Německu zahájeny systematické represe Židů, rozšířil se antisemitismus i v Jugoslávii. Po vypuknutí války se jugoslávská vláda snažila vyhovět Německu a v říjnu 1940 vydala dva protižidovské zákony. První z nich omezoval počty Židů, kteří mohli studovat na gymnáziích a univerzitách. Druhý pak zakazoval Židům kupovat a prodávat určité potraviny. Během holocaustu bylo zabito přibližně 66 tisíc jugoslávských Židů. Celkem zemřel za 2. světové války asi jeden milion Jugoslávců.

Druhá část se bude věnovat postavení Židů po konci 2. světové války. Po skončení války byl v Jugoslávii založen Svaz židovských spolků Jugoslávie, který měl koordinovat činnost židovských organizací a sdružení v poválečné federativní Jugoslávii. Jeho členy byly židovské organizace ve všech republikách Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Zvláštní část se bude věnovat každodennímu životu Židů v období po 2. světové válce. Oficiální politiku týkající se vztahů mezi jednotlivými etniky v tehdejší Jugoslávii dobře vystihoval slogan „Bratrství a jednota”. Politické vedení země propagovalo princip, že všechny jugoslávské národy si jsou rovny a žijí spolu ve federaci v mírovém soužití.   

V ústavě z roku 1974 byla zakotvena rovná práva všech konstitutivních národů a menšin. Židovská obec, která zůstala v Jugoslávii, se starala především o židovské hřbitovy a o budování pomníků k uctění památky válečných obětí. Stejně jako tomu bylo v případě mnoha poválečných židovských obcí, také religiozita jugoslávských Židů po jejich návratu z táborů slábla. Židé v Bosně a Hercegovině (jakožto části Jugoslávie) měli povoleno slavit náboženské svátky a organizovat náboženská setkání v rámci židovských obcí (spolků). A ačkoliv byly náboženské obce nuceně uzavřeny (židovská humanitární organizace La Benevolencija, srbská kulturní, vzdělávací a vědecká organizace Osvěta, muslimská kulturní organizace Obrození), těšili se občané Bosny a Hercegoviny náboženské svobodě. Směli také pracovat ve státním sektoru. Modelová lekce se dále zabývá příkladem bosenského židovského podnikatele Emerika Bluma. Blum byl za 2. světové války (1941) zatčen a poslán do ustašovských koncentračních táborů, včetně tábora Jasenovac, z nějž v roce 1944 utekl. V roce 1951 založil podnik s názvem Energoinvest, kde také působil jako první ředitel. Jednalo se o největší podnik ve svém oboru v bývalé Jugoslávii, který měl sídlo v Sarajevu v Bosně a Hercegovině. Blum vedl Ministerstvo průmyslu a hornictví Bosny a Hercegoviny, byl ředitelem podniků Elektrobih a Elektrocentar, vedoucím inženýrem Svazu elektroenergetického průmyslu, generálním ředitelem Ředitelství pro elektroenergetiku na vládní úrovni v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie, náměstkem ministra pro elektroenergetiku Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předsedou výboru pro elektroenergetiku a od roku 1981 byl dva roky starostou Sarajeva. 

Cílem je ukázat postavení náboženství v období socialismu na příkladu Židů v Bosně a Hercegovině. Období po 2. světové válce bylo pro Židy v Jugoslávii obdobím rozvoje a obnovy ve všech oblastech. Žáci na závěr srovnají postavení Židů ve dvou různých obdobích a ve dvou různých politických systémech (v letech 1941–1945 a po roce 1945). Žáci tak získají hlubší znalosti o historii Bosny a Hercegoviny a o různých systémech vlády. Je nutné, aby pochopili, že historie židovského národa v Bosně a Hercegovině není důležitá jen z pohledu jednoho národa – tato historie je také určujícím faktorem, který má vliv na životy všech lidí, kteří žijí na dotyčném území. Žáci také porozumí pojmům represe, holokaust a totalitní systém. 

Ukázat celý text

englishbosnianbulgarianslovak

Plakát k protizednářské výstavě: „… židovský sen o nadvládě nad celým světem se ovšem rozplyne pod údery probuzeného nacionalismu. Jak? To se dozvíte na protizednářské výstavě“

Plakát, na kterém je uvedeno: „Jejich zbraněmi jsou: demokracie, svobodné zednářství, komunismus, kapitalismus“

Plakát k „Výstavě o vývoji judaismu a o jeho destruktivním vlivu v Chorvatsku před rokem 1941“. Výstava se bude konat v Sarajevu od 6. do 20. září 1942.

Aktivita 1: Antisemitská propaganda během 2. světové války a postavení Židů v průběhu 2. světové války.

Délka: 10 minut

Otázky:

  • Můžete popsat, co vidíte na fotografiích? Je možné říci, že se zde odehrává konflikt mezi určitými skupinami? (Učitelé by měli žákům ukázat všechny tyto fotografie a dát jim možnost každou z nich analyzovat.) 
  • Kdo je zde představen jako nepřítel? Jakým způsobem je vyobrazen?
  • Jak se lidé vyobrazení na těchto plakátech mohli cítit, když se s nimi setkali? A jaký postoj k oněm „nepřátelům“ mohli zaujmout lidé, kterým byly plakáty určeny? 
  • Co byste si na základě plakátu mysleli o Židech?
  • Bylo na základě této propagandy možné předvídat rozměr holocaustu za 2. světové války?

Oslavy svátku Chanuka v Sarajevu v roce 1960

Oslavy svátku Purim v Židovské obci v roce 1963.

Aktivita 2: Židé po 2. světové válce

Délka: 10 minut

Otázky: 

  • Popište fotografie
  • Máte z těchto fotografií dojem, že se tyto oslavy svátků konají na veřejnosti nebo v soukromí? Proč si to myslíte?
  • Máte z těchto fotografií dojem, že bylo v socialistické Jugoslávii dovoleno praktikovat náboženství?

Aktivita 3: Židé po 2. světové válce (2)

Emerik Blum (7. srpna 1911 – 24. června 1984) byl bosensko-hercegovský Žid, obchodník, starosta Sarajeva a filantrop. V roce 1951 založil jeden z největších podniků ve svém oboru ve východní Evropě – Energoinvest – a stal se jeho prvním ředitelem (první zleva v černém obleku; uprostřed v bílém obleku prezident Jugoslávie Tito).

Otázky:

  • Popište fotografii.
  • Můžete na základě této fotografie říci, jaké bylo Blumovo postavení? Můžete svůj názor zdůvodnit?
  • Můžete na základě osobnosti Emerika Bluma a jeho postavení říci, jaké mohlo být postavení Židů v bosensko-hercegovské společnosti v období socialismu?

Odhalení památníku židovským obětem fašismu a bojovníkům padlým v národně-osvobozeneckém boji. Sarajevo, 1952.

Aktivita 4: Židé po 2. světové válce (3)

Otázky:

  • Co vidíte na fotografii?
  • Víte, proč se lidé na fotografii sešli?
  • Myslíte si, že podobná událost se konala i v místě, kde bydlíte? O jaký památník se jednalo?
  • Co se dozvídáme o tom, jak se změnil pohledu na ty, pro něž byl tento památník vybudován?
  • Jaký mohli mít jugoslávští politici vztah k vyznání víry, resp. jaká mohla být oficiální jugoslávská politika ve věcech víry?

Závěr

Délka: 10 minut

Závěrečné otázky:

  • Jaké bylo postavení Židů v období komunismu/socialismu?
  • Jaké bylo toto postavení v porovnání s jejich postavením za 2. světové války?
  • Když se podíváte na situaci nebo postavení Židů v období komunismu, co si myslíte o postavení ostatních náboženských skupin v bývalé Jugoslávii? Domníváte se, že situace byla podobná i v dalších zemích východního bloku? (Otázka by měla podnítit ke srovnání s československým kontextem a např. tuzemským vztahem k Židům nebo křesťanům).