Volby

Čeněk Pýcha, Josef Řídký, Václav Sixta, Ilana Hartikainen (Institute for the Study of Totalitarian Regimes)

Délka: 45 minut

Pedagogický cíl:

  • Studenti srovnávají a analyzují rozličné obrazy a podoby voleb v období státního socialismu.
  • Studenti si osvojí znalost skutečnosti, že volby mohou být zneužity jakožto nástroj propagandy
  • Studenti dokáží pojmenovat a charakterizovat povahu voleb za státního socialismu.


Lekce zpracovává komplexně téma voleb během státního socialismu. Nemožnost volby v politické sféře (ať již ve volbách, nebo v Ústavě přímo zakotvenou vedoucí úlohou KSČ) omezovala svobodu občanů, a je tak jednou z určujících charakteristik minulého režimu (nehledě na to, jakým termínem režim v konečném důsledku označujeme – jako totalitní, posttotalitní, represivní, stranickou diktaturu apod.) Zejména pro studenty, kteří se věkové blíží k volebnímu aktu může být zajímavé srovnání, jakým způsobem volili jejich rodiče a prarodiče a jak budou volit oni. Přes vnějškovou podobnost aktu – vlajky, státní znaky, školy apod. -, by mělo studenty zaujmout především to, že volby v podstatě žádnými volbami nebyly, protože bylo možné volit jen jednotnou kandidátku Národní fronty. (Národní fronta je de facto pouze jiný název pro komunistickou kandidátku. Historicky název vznikl ještě během války jako označení pro společnou kandidátku všech stran, které tímto demonstrovaly národní jednotu. Součástí NF byla i KSČ. Ta do voleb z historických důvodů vstupovala právě pod tímto názvem – lidé neměli volit jen komunisty, ale celonárodní kandidátku všech organizací.) 

Cílem hodiny jak pak diskutovat především otázku, k čemu takové volby vlastně byly? Volební akt byl povinnou manifestací loajality občanů k vládnoucímu režimu. Klíč k této odpovědi vězí především v odhalení performativní roviny voleb. Proto jsme lekci postavili především na materiálech z různých období, jež odkazují ke společenskému apelu, který byl s volbami spojen (apelativní volební plakáty z 50. let), nebo k volbám jako společenskému rituálu (fotomateriály a současná filmová ukázka).

Analýza pramenů spojených s volbami by měla vést i ke zvyšování mediálních kompetencí žáků, a tím k přípravě na vstup do občanského života studentů (vlastní účast na volbách). Diskuze o pokrouceném charakteru voleb v období státního socialismu může vést i k upevnění základní představy o demokratických principech spojených s volbami.

Ukázat celý text

englishbosnianbulgarian

“V celé republice se 5. června otevřely volební místnosti, v nichž milióny občanů odevzdaly svůj hlas kandidátům Národní fronty na poslance do zastupitelských sborů. Obyvatelé a zaměstnanci nově otevřeného domova důchodců v Praze-Bohnicích jdou společně k volbám.” (ČTK 1981)

Aktivita 1: Úvod

Délka: 5 minut 

Otázky:

  • Co si myslíte, že se na fotografii právě odehrává?
  • Vraťte se k fotce na konci lekce

Úvodní fotka celý problém otevírá a klade na stůl. Zdánlivě banální výchozí otázka – co se děje na fotce? – má problematizační charakter. Jestliže studenti nevědí, že lekce má být věnována volbám, mohou odpovídat, že na fotce například probíhá pohřeb nebo prvomájová oslava, nebo demonstrace; atd. Mělo by se ukázat, že během období státního socialismu byly volby doprovázeny fenomény, které už se dnes nedějí. Nutně se vkrádá otázka: proč se tyto věci děly?

“My mladí chceme mír a krásnější život.” (1954)

Aktivita 2: Historický exkurz: 50. léta

Délka: 10 minut

Otázky:

  • Jaké hodnoty plakát vyzdvihuje? Ke komu či k čemu si myslíte, že postavy na plakátu mohou upírat zrak?
  • Srovnejte podobu plakátu s dnešními volebními plakáty. 

Tento pramen si zjevně vyžaduje interpretaci. Nabízí se ke srovnání s dneškem. Lze se ptát, jaké jsou podobnosti a odlišnosti mezi plakátem z roku 1954 a dnešními volebními plakáty. Podstatné je, aby se formulovaly hodnoty, jež jsou s volbami běžně spojovány: orientace na budoucnost a zajištění lepších životních podmínek. Motiv Pražského hradu na pozadí by neměl zapadnout – abstraktní hodnoty voleb zasazuje do konkrétního časoprostoru, hlavního města někdejšího socialistického Československa.

„Hlas pro kandidáty Národní fronty je hlas pro mír, pro blaho lidu, pro socialismus” (1957)

Aktivita 3: Historický exkurz: 50. léta (2)

Otázky:

  • Popište výzdobu nad vchodem do volební místnosti. Popište i plakát samotný. V jakém je vztahu ke sloganu nad portálem? Kdo je zde vyobrazen jako nepřítel?
  • Dává výzdoba jakýkoliv prostor pro to, aby někdo pro Národní frontu nevolil?

Na této fotce se totalitární charakter voleb vyjevuje v plné síle. Volby, narozdíl od svého demokratického protějšku, zde jsou pojaty jako boj, jako demonstrace jednoty. Ač se jedná o volby, není zde prostor pro žádnou volbu. Foto z roku 1957 je důležitým pramenem v celé dramaturgii lekce, jelikož jasně demonstruje deficit svobody i celý tón (diskurz) 50. let.

Volební výsledky (1948-1960) „Úspěchy socialistické výstavby se odrazily také ve výsledcích voleb.“ Učebnice dějepisu (1989)

Aktivita 4: Statistika

Délka: 10 minut

Otázky:

  • Projděte si procenta volebních výsledků. Myslíte, že je možné, aby dnes nějaká strana dosáhla tak vysokých výsledků?
  • Srovnejte citát z učebnice se statistikou. Je podle vás možné, aby byli voliči s nějakou stranou tak spokojení, že ji nechají vyhrát čtyřikrát za sebou? 

Tento krok podtrhuje celkový dojem totalitních voleb. Předvádí, co to znamenalo jít k volbám. Volby totiž zjevně sledovaly jiný cíl než vybrat nové představitele ve svobodné soutěži idejí. Jednalo se zjevně spíše o symbolickou demonstraci síly, jistý druh sebepotvrzení. Tabulka na obrázku také klade otázku svobody volby a volební povinnosti.

“Volíme šťastnou budoucnost dětí”

“ANO (YES) - 23.-24. května / v čele s KSČ za socialismus a mír” (Volby roku 1986)

Aktivita 5: Normalizační rituál

Délka: 10 minut

studenti se mohou rozdělit do skupin

Otázky:

  • Prohlédněte si pozorně fotky voleb z roku 1986 od České tiskové kanceláře (ČTK).
  • Když se na fotky zadíváte, na jaké hodnoty se klade ve spojení s volbami důraz?
  • Která z fotek je podle vás:
    • Nejvíc ideologicky zabarvená?
    • Nejméně strojená (nejpřirozenější)?
    • Zobrazuje situaci, která by mohla běžně nastat i během dnešních voleb?
    • Zobrazuje situaci, ke které by dnes u voleb rozhodně dojít nemohlo?

Soubor fotek dává pocítit atmosféru voleb. Ptáme se po jejich ideologickém zabarvení, po hodnotách, jaké se zde manifestují: Učitel může upozornit na skutečnost, že voleb se (alespoň soudě podle fotek) účastní všechny společenské a věkové skupiny (s tím, že se klade důraz na přítomnost armády). Studenti se mohou soustředit na rozbor jednotlivých symbolů a znaků. Mohou si také položit otázku, jaký vlastně měly volby smysl; nebo proč se volební akt dával tak okatě najevo, jestliže mohla kandidovat jen jedna strana. Stejně tak se můžou zeptat, proč se k volbám vypravovaly celé rodiny, navíc slavnostně oblečené, když vlastně lidé žádnou svobodu volby neměli.

Je pravděpodobné, že se žáci neshodnou v odpovědích na jednotlivé otázky. Dejte prostor pro argumenty obou stran, doptávejte se: proč považujete konkrétní fotku za ideologickou? Na jakém prvku fotografie zakládáte svůj výběr? Důležitější než dojít k jednotné odpovědi je prohloubit interpretace fotografií a porozumění dobové ideologii a sociální praxi voleb.

Aktivita 6: Rituál + závěr

Délka: 10 minut

Otázky:

  • Popište, co se ve scéně děje. Jaké postavy zde vystupují? Všimněte si např. vojáka u volební urny. Proč myslíte, že zde stál a jaká mohla být jeho role?
  • Proč bylo tak důležité, aby rodina ve druhé scéně (Márovi) odvolila? Proč se za nimi volební komisař vypraví a proč je tak nervózní? Co se jemu nebo Márovým mohlo stát?
  • Jaké mohou být rozdíly mezi volbami, jak je ukazuje film, a dnešními volbami?

Nedávno (Pupendo, r. Jan Hřebejk, 2003) natočený film přináší mezi předchozí prameny dynamiku. Představuje komplexní obrázek voleb, v němž se většina dříve pojmenovaných skutečností vyskytuje. Je důležité zmínit, že scénka je ze současného filmu, který minulost pouze zobrazuje (tj. nejedná se o minulost, o historický pramen).

Dále je možné se studenty diskutovat nad tím, jestli mohou někteří lidé po volbách z doby komunismu cítit nostalgii (jestli je třeba neláká celá “retro” atmosféra); nebo jestli druhá část scénky (volební komise před bytem Márových) dává vůbec smysl – ať už studentům, nebo třeba někomu z ciziny, kdo by ji mohl vidět.